Language version



Smutkův betlém - informace o zápůjčce

Autorem betlému je rodina Smutkova z Vysokého Mýta a datován je do 1. poloviny 19. století. Figurky jsou kašírované s textilními a jinými materiálovými aplikacemi. V roce 1914 proběhla jeho oprava, pro kterou byly použity kulisy z loutkového divadla a tvrdý lepenkový karton. V centru betlému stojí jesle se svatou rodinou, kolem které jsou rozmístěny další figurky. Kulisy tvoří hory, místy obydlí, větrný mlýn, listnaté stromy, palmy. Na pozadí vpravo je město se zámkem, hradbami, vstupní branou, baštami, uprostřed města věž s hodinami a v pozadí dva minarety. Rozsáhlý betlém je umístěný do dřevěné zasklené vitríny s elektrickým osvětlením. Rozměry jsou poměrně impozantní:
výška 210,5 cm, délka 452 cm, hloubka 167,5 cm.

Vzhledem k velikosti betlému a náročnosti na manipulaci má smysl opravdu jen dlouhodobé zapůjčení nejlépe na několik let.
V případě zájmu kontaktujte kurátorku Petru Štecherovou (465 461 965; stecherova@muzeum-myto.cz ) nebo ředitele muzea Jiřího Junka (465 461 951; junek@muzeum-myto.cz)


Evidenční systém a publikační portál muzejních sbírek Pardubického kraje











Název projektu: Evidenční systém a publikační portál muzejních sbírek Pardubického kraje

Registrační číslo: CZ.1.06/2.1.00/19.09281

Projekt je spolufinancován z Integrovaného operačního programu - více na www.strukturalni-fondy.cz/iop

Místa realizace projektu: Krajský úřad Pardubického kraje, Regionální muzeum v Chrudimi, Regionální muzeum v Litomyšli, Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě, Východočeská galerie v Pardubicích, Východočeské muzeum v Pardubicích.

Obsahem projektu byla realizace dvou klíčových aktivit, a to Publikační platformy a Rozšíření poskytovaných služeb Technologického centra Pardubického kraje. Publikační platforma zahrnuje webový portál s online automatizovanou vazbou na IEP a manažerskou platformu. Rozšíření poskytovaných služeb TC PK obsahuje Kulturní Cloud, službu datového centra pro bezpečné a centrální uložení digitálního kulturního obsahu a certifikovaného uložení elektronických originálů. V rámci projektu došlo k digitalizaci muzejních a galerijní sbírky a k implementaci a postupnému spouštění služeb. Hlavními cíli projektu jsou zpřístupnění digitálního obsahu z fondu paměťových institucí Pardubického kraje prostřednictvím webového portálu na www.klickesbirkam.cz, poskytování souvisejících služeb pro odbornou i laickou veřejnost a dále rozšíření poskytování služeb technologického centra Pardubického kraje formou pořízení jednotného evidenčního a manažerského systému evidence a managementu muzejních sbírek pro všechny paměťové instituce zřizované Pardubickým krajem za účelem zvýšení kvality poskytované veřejné služby. V rámci projektu byla také zavedena pro celý kraj jednotná metodika evidence sbírek, vytvořeny jednotné odborné slovníky a centrální manažerský systém pro kontrolu a získání statistických a krizových výstupů. Nasazením moderních informačních technologií je zajištěna kvalitní internetová publikace regionálního kulturního dědictví, umožněna vyšší úroveň interoperability paměťových institucí a zřizovatele, dále také dosažena jednotná úroveň informačních systémů a zajištěna výměna informací mezi poskytovateli veřejných služeb, krajem jakožto jejich zřizovatelem, vzdělávacími institucemi a zájmovými skupinami.







Roztřídění muzejních sbírek

Sbírka našeho muzea se člení do 23 skupin, což čítá celkem 64 podsbírek - viz Centrální evidence sbírek http://ces.mkcr.cz/. Tak např. skupina architektura čítá 4, nádobí a nářadí 7 a textil 10 podsbírek.
Celkový počet sbírkových předmětů dosahuje přibližně 80 tisíc.

Nejstarší předměty v naší sbírce pocházejí již z doby založení muzea v roce 1871. Jistotu, o které předměty se jedná, nám dává jejich nejstarší soupis s názvem Katalog věcný Obecního muzeum vedený přímo zakladatelem tehdejšího vysokomýtského městského muzea Karloušem Richterem.
Množství velmi cenných informací o sbírkových předmětech podávají i tři evidenční knihy označené Soupis Městského muzea vysokomýtského od V. V. Škorpila, vedené jak zmíněným kurátorem muzea, tak jeho následovníky postupně od roku 1917. Zahrnují pořadová čísla 1 až 9 541.

Jak vyplývá z následujícího seznamu, je sbírka našeho muzea velmi pestrá, ale zahrnuje také řadu mimořádných předmětů i unikátů.
Namátkou uveďme třeba z archeologické podsbírky kamenné broušené nástroje, štípanou industrii, předmincovní platidla (bronzové hřivny) nebo středověká militaria (železné šipky, meč, fragment drátěné košile aj.).
Z architektonických prvků nelze opominout náhrobník původně umístěný v kostele sv. Vavřince a pocházející ze 14. století, který je zároveň nejstarším předmětem sbírky.
Pozornost jak pro svou velikost, tak i pro preciznost zpracování vyvolá model zemědělské usedlosti z Vysokomýtska vystavený na jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891.
Mezi knihami najdeme nejen mimořádně hodnotné staré tisky, ale i tři prvotisky (knihy vydané před rokem 1500), z nichž nejstarší pochází z roku 1483.
V podsbírce mapy a plány je vedle zeměpisných, politických, vojenských, silničních a geodetických map (např. Komenského Moravia Marchionatus, Müllerova Bohemiae regnum in XII. Circulos divisum nebo rozsáhlá Mapa země Moravské A. V. Šembery z r. 1863), uloženo i několik zajímavých stavebních plánů z 19. století zachycujících zdejší stavby - domy, usedlosti nebo mlýny.
V podsbírce výtvarného umění vynikají mezi díly místních autorů (např. Z. Chotěnovský, J. Juška, V. Prátr, A. Šauer) velké soubory prací J. Šembery, a skicák J. Venuta s kolekcí vedut a ikonografického materiálu ze střední Evropy reprezentující výtvarné umění první poloviny 19. století.
Mezi filmy najdeme jeden z dokumentárního hlediska zcela mimořádný. Zachycuje návštěva prezidenta T. G. Masaryka ve Vysokém Mýtě v roce 1929 (jedná se ovšem o nehořlavou kopii zhotovenou z originálu v roce 1992).
Zmiňme ještě mimořádně cenné fotografické pozitivy pořízené jak profesionálními (F. Berger, F. A. Brožek, F. Khýn, J. Lukeš či J. Teplý a dokonce i J. Eckert nebo J. F. Langhans), tak amatérskými fotografy (J. Černý, S. Loskot, Z. Mauer, J. Skarlický, V. Švadlena či S. Wirth). Mimořádné jsou pak soubory dvou osobností – amatérského fotografa V. Votrubce a profesionálního J. Popelky. Prvně jmenovaný dokumentoval lidový oděv a architekturu již na začátku 90. let 19. století i interiérovými snímky a druhý pracovně i ve svém volném čase dokumentoval po dobu téměř půl století významné vysokomýtské události i veškeré jen trochu zajímavé stavby ve městě, a tak zdokumentoval jeho podobu před polovinou 20. století.


Sbírkové předměty jsou v našem muzeu roztříděny do následujících skupin.
1. Archeologie
2. Architektura
3. Zaměstnání venkovského lidu
4. Těžba nerostů
5. Řemesla
6. Domácí a průmyslová výroba
7. Živnosti a obchod
8. Dopravní prostředky
9. Textil
10. Nádobí a nářadí kuchyňské, stolní a hospodářské
11. Nábytek a zařízení
12. Váhy a míry
13. Stroje a nástroje (neřemeslné)
14. Optika a svítidla
15. Zbraně a sportovní potřeby
16. Školství a osvěta, spolky a veřejný život
17. Předměty pro zábavu a osobní potřebu
18. Mince, medaile, odznaky
19. Umělecké předměty
20. Náboženství
21. neobsazeno
22. Archiv
23. Přírodniny

Knihovna:
Sbírkové tisky (knihy, brožury, drobné tisky, rukopisy, seriály)
Prvotisky, staré tisky
Kramářské písně


Uvítáme Vaši nabídku kulturně-historicky významných předmětů z výše uvedených oblastí, ale i jiných, které by obohatily naše sbírky.


Katalog podsbírky 22D - Fotografie-pozitivy najdete ZDE

Otevírací doba muzea
Po zavřeno
Út - Pá 9:00 - 12:00, 13:00 - 17:00
So - Ne 9:00 - 12:00, 13:30 - 17:00

© Matyáš Hájek - www.designhajek.cz

Sáčky do vysavače Půjčovna karavanů
Šemberova 125/I
566 01 Vysoké Mýto
muzeum@muzeum.myto.cz
tel.: 465 461 950