Language version



Historie Vysokého Mýta


Vysoké Mýto je jedním z královských měst, která založil Přemysl Otakar II. v procesu vnitřní kolonizace východních Čech. Město vzniklo na pradávné obchodní stezce, později zvané Trstenická, jež spojuje Čechy s Moravou napříč pohraničním hvozdem. Přesné datum založení neznáme, ale víme, že v roce 1265 již Vysoké Mýto stálo a bylo opatřeno právem. Jeho prvními obyvateli byli kolonisté ze severoněmeckých oblastí. Město bylo obehnáno dvojitým prstencem masivních kamenných hradeb s 25 baštami a třemi branami, zpevněnými předsunutými barbakány.

V souvislosti s druhou manželkou Václava II. Eliškou Rejčkou se Vysoké Mýto stalo věnným městem českých královen. Král a císař Karel IV. později tento statut kodifikoval a vytvořil tak pevné uskupení věnných měst. Během staletí ve Vysokém Mýtě sílil český živel a také vzrůstala snaha měšťanů podílet se na politickém dění v zemi. Díky takové aktivitě se Vysoké Mýto skutečně zapojovalo do mnoha významných událostí našich středověkých dějin. Jeho vliv vzrostl spolu s dalšími královskými městy zejména za husitských válkách, kdy města usilovala o mocenské zrovnoprávnění se šlechtou. Vzestup však zastavila porážka v obou stavovských povstáních v letech 1547 a 1620. Město muselo platit vysoké kontribuce a během třicetileté války vydržovat oddíly císařské armády, k dovršení zkázy bylo několikrát vydrancováno Švédy. Po skončení třicetileté války se zde nacházelo 145 opuštěných domů a město se celé další století jen pomalu vzpamatovávalo z hospodářského otřesu.

Od druhé poloviny 18. století sloužilo Vysoké Mýto také jako posádkové město pro armádu, v 19. století zde byly dislokovány dva pěší pluky a jeden pluk hulánů. Koncem první světové války proslul 30. pěší zeměbranecký pluk z Vysokého Mýta svou vzpourou proti rakousko-uherskému velení na italské frontě v říjnu 1918. Díky svému odhodlání a celistvosti se tento plně vyzbrojený pluk mohl nabídnout do služeb mladé Československé republiky v kritické době války proti Maďarsku. V tomto boji o Slovensko a o suverenitu nového státu působili vysokomýtští třicátníci jako jediný pravidelný útvar s českým velením.

V srpnu 1968, po okupaci československého území armádami států Varšavské smlouvy, vystřídala československou posádku posádka sovětská skládající se z několika různých útvarů a čítající přes 5000 osob. Když konečně cizí armáda v roce 1990 odešla, Vysoké Mýto přestalo být posádkovým městem.

Královská města bývala hospodářsky a kulturně čilá a Vysoké Mýto nebylo výjimkou. První škola je doložena k roku 1443, kdy se však uvádí už jako „stará škola“. Ze 14. století známe jména několika učenců původem z Vysokého Mýta, kromě jiných i Jana Sofistu z Mýta, který z pozice profesora artistické fakulty v Praze provolal roku 1395 Jana Husa Mistrem. Město je také rodištěm mnoha významných osobností novověku. Z Vysokého Mýta pochází barokní básník Bedřich Bridel, narodil se zde proslulý filolog a profesor Alois Vojtěch Šembera nebo právní historik Hermenegild Jireček.

V 19. století změnil dosud agrární charakter města rozmáhající se průmysl. Proslulost si získala zejména dílna Josefa Sodomky vyrábějící kočáry a později pod vedením Josefa Sodomky mladšího karosérie automobilů, zakladatelský význam měla i výroba hasicích zařízení ve firmě, kterou založil Václav Ignác Stratílek.

Město Vysoké Mýto bylo vždy městem svobodných měšťanů, postrádá proto nějakou výraznou turistickou dominantu v podobě zámku či klášterního komplexu. Návštěvníkům nabízí soubor měšťanské architektury – zbytků hradeb, městských bran, věží, kostelů a obyčejných domů okolo největšího čtvercového náměstí v Čechách, tvořících dohromady zachovalý urbanistický komplex s původním charakterem „města měšťanů“.

Otevírací doba muzea
Po zavřeno
Út - Pá 9:00 - 12:00, 13:00 - 17:00
So - Ne 9:00 - 12:00, 13:30 - 17:00

© Matyáš Hájek - www.designhajek.cz

Sáčky do vysavače Půjčovna karavanů
Šemberova 125/I
566 01 Vysoké Mýto
muzeum@muzeum.myto.cz
tel.: 465 461 950