Informace:
Láska Karla Picka a Evy Koudelové – příběh se smutným koncem?
(78 let od transportů židů z našeho kraje do vyhlazovacích táborů na pozadí jediného životního příběhu)
Na samotný začátek našeho příběhu je nezbytné uvést trochu smutných historických informací, od jejichž realizace nás v prosinci roku 2020 dělí právě 78 let. Na počátku zimy roku 1942 obdrželo mnoho sousedů z našeho města předvolání k nástupu do transportu. Dne 9. prosince 1942 vyjel z Pardubického vlakového nádraží jeden z transportů východočeských židů, cílovou stanicí jim bylo Terezínské ghetto. Němci zde vybudovali v bývalém pevnostním areálu sběrnou stanici pro osoby norimberskými zákony označené za židy. Prosincový transport z Pardubic nesl označení Cg, a do Terezína v rámci něho bylo deportováno celkově 608 osob. Pro většinu z nich představoval Terezín pouze přestupní stanici, a proto další transporty následovaly po roztřídění a oddělení práce schopných a zdravých, dětí a nemohoucích. Hned na počátku ledna 1943 pak pokračovala smutná cesta, kdy většina našich vysokomýtských sousedů byla vzápětí zařazena do dalších transportů na východ – do Osvětimi.
V roce 2020 město Vysoké Mýto započalo s připomínáním zmizelých židovských sousedů a před domem čp. 55 v Pražské ulici byly odhaleny stolpersteiny s jmény a daty osob z rodiny Frischmannových. Po následující roky má Vysoké Mýto v plánu dále pokračovat a připomenout takto všechny naše sousedy perzekuované kvůli náboženství. Františka Frischmanna na obraze vymalovala kamarádka, také židovka, Hanka Picková a obraz je dodnes v majetku příbuzných. Pokud je to alespoň trochu možné, chceme dodržet myšlenku propojení mezi jednotlivými lidmi a jejich osudy společným příběhem, pro rok 2021 máme zarezervované stolpersteiny pro celou rodinu Pickovu z Vysokého Mýta.
Jeden z členů rodiny - Karel Pick, maturant na vysokomýtském gymnáziu u profesora Jedličky v roce 1935, měl kamarádku, možná bychom mohli říci mluvou románovou známost. Nežidovské děvče Evu, příjmením Koudelovou. Dnes je osoba tohoto děvčete pro nás spíše neznámou, přitom hraje v osudech několika osob tohoto vyprávění výraznou roli. Víme například, že dívka totožného jména, bydlící ve Vysokém Mýtě, maturovala na místním gymnáziu v roce 1940 u profesora Karla Finka. Proč nás dívka Eva tolik zajímá? Jak již bylo napsáno – Eva byla kamarádkou Karla Picka, který musel s ostatními nastoupit do prosincového transportu a zahynul v Osvětimi. Dochovala se svědectví přeživších, která vypovídají o nezištné pomoci dívky Evy jejímu milému Karlovi a celé jeho rodině – mamince, sestře a jejímu manželovi.
První ze zpráv se dochovala v rodinném archivu potomků Josefa Schwarze, jehož bratr Otta se k Pickům do Vysokého Mýta přiženil. Nechme vyprávět první dopis, ve kterém Otta svému bratrovi, v té době ještě v londýnském exilu, dává na vědomí, že přežil. Vypráví o válečných útrapách sebe, své ženy i jejich rodičů:
„ ..Staří lidé a celkem nepracující, nemocní atd., kteří nedostávali balíčky, trpěli v Terezíně hladem. O Evu a o mne se starala Eva Koudelová z Vysokého Mýta (dívka Kajova) a to takovým nádherným způsobem, že mohu bez nadsázky říci, že jí vděčím a rovněž tak má Eva za svůj život“.
O několik listů dále najdeme další zmínku:
„ ..O týrání , mlácení hnusnými esesáky ani nemluvím. A opět mne zachraňuje svými balíčky , jež konečně nám jsou povoleny Eva Koudelová. Od ní se též dovídám, že má Eva žije a že jí posílá též balíčky“.
Na samotném konci dlouhého a smutného psaní pak poslední zmínka:
„Jsem zde již měsíc, usídlil jsem se u skvělých Koudelových v Mýtě, dostal jsem zatím nemovitý majetek nazpět...“
O naší zatím neznámé Evě ale překvapivě nalézáme po drobném pátrání další zmínky obdobného obsahu a všechny vyjadřují díky za pomoc. Na webovém portálu Centropa (https://www.centropa.org/ - adresa platná k 9.11.2020) je možné prostudovat zachycené vzpomínky mnoha stovek osob z celého světa, jejichž jedinou spojkou je utrpení pro židovský původ během 2. světové války.
Zde nalezneme i obsáhlou vzpomínku Anny Mrázkové rozené Polákové z nedaleké Luže (https://www.centropa.org/biography/anna-mrazkova). Při líčení osudů během války opět narážíme na jméno Eva Koudelová, jejíž rodina poskytla azyl, nocleh a občerstvení navrátivším se z koncentračního tábora.
Při vzpomínání na židovské oběti si chceme připomenout i ty statečné sousedy a přátele, kteří se jim snažili v jejich těžkém údělu pomoci – jak bylo v jejich silách v té nelehké době…I kdyby tato dívka poslala jediný balík, zaslouží si dnes naše poděkování. Na konci války určitě doufala, že se vrátí i její snoubenec Karel, to se ale bohužel nestalo. Pravděpodobně se později vdala, změnila příjmení, možná opustila Vysoké Mýto. Mohla si psát deník, mohou existovat její fotografie, na kterých je i se svým Kájou Pickem. Určitě měla kamarádky.
A proto teď zkoušíme najít jakékoli informace o dívce Evě a zkoušíme štěstí po tolika letech. Hledáme potomky, známé, sousedy. Budeme velmi vděční za jakékoli informace, díky nimž se podaří osvětlit život Evy, díky jejíž pomoci mohlo několik lidí utrpení války přežít. Potomci vysokomýtské rodiny Pickových žijí v zahraničí.
Věříme, že se podaří informace o osobě hledané najít - děkujeme!
Soňa Krátká